Pohledem UPS / březen 2017

V březnu se v médiích opět vynořil problém se sčítáním Romů. Pochybnosti vyslovil např. náměstek libereckého primátora Langr: „Nemám nic proti kvalifikovaným odhadům, ale nesmějí být obecně postaveny na tom, jak člověk vypadá, nebo kam si jako majorita usmyslíme ho zařadit.“ Podobně se k problematice postavil Patrik Banga: „Řekl jsem, proč se sběrem etnických dat souhlasím. A nastává problém číslo dvě: Jak určit, že je někdo Rom. Přiznávám se, že to nevím. Metodika je obtížná. Nemůže fungovat tak, že majorita bude určovat, kdo je členem minority.“ UPS trvá na svých dřívějších pochybnostech o způsobu „sčítání“ Romů.

Z různých stran přicházejíc návrhy na změny RVP.ZV a MŠMT pak provádí nekoncepční dílčí změny. Na změny v souvislosti s obranou státu upozorňuje SKAV: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které za Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé vzdělávací stupně odpovídá a které schválilo jejich revizi, v tuto chvíli neposkytuje pedagogům žádnou podporu pro naplňování revidovaných výstupů.“ S návrhy na další úpravy přicházejí další, ať už kvůli úpravě zastaralých RVP v oblasti IT, nebo ti, kteří by rádi vrátili do škol brannou výchovu. UPS odmítá další dílčí úpravy a požaduje stále odkládanou komplexní revizi RVP.

Nepřipravenou inkluzi provázejí problémy, jak dokládá Prohlášení asociace speciálních pedagogů ČR: jde mj. o zvýšenou administrativní zátěž nebo problémy s DVPP.  (Chybí také slibované finance.) MŠMT obavy z průběhu zavádění inkluze zpochybňovalo nebo umenšovalo a stále hlasitěji zdůrazňovalo spíše obecné „ideové“ cíle tzv. společného vzdělávání, dokonce s plným vědomím vysoké selektivnosti našeho školství. UPS na základě praktických zkušeností speciálních pedagogů a učitelů vybízí MŠMT k otevření diskuse o možnostech revize inkluze.

UPS chce otevřít širší odbornou diskusi o aktuálních problémech českého školství, proto přichází s nabídkou ankety a diskusí nad anketními otázkami. MŠMT se takové širší odborné diskusi vyhýbá. UPS dlouhodobě volá po vzniku Národního úřadu pro vzdělávání, který by především pomáhal korigovat často unáhlené a nekoncepční kroky ministrů školství a pomáhal vytyčit dlouhodobější koncepci vzdělávání. UPS protestuje proti způsobu přípravy kariérního řádu, kdy poslední dokumenty (např. standard učitele) jsou dopracovávány nyní, na poslední chvíli před dalším čtením novely v parlamentu. Čas na širší odbornou debatu samozřejmě nezbývá.

Výkonná rada UPS, 31. března 2017

Pohledem UPS / únor 2017

Velkým tématem nového pololetí se staly soukromé školy. „Prioritou ministerstva školství je kvalitní, silná a dostupná síť veřejných škol. Soukromé a církevní školy jsou dobrým doplňkem. U všech typů škol je ale pro nás vždy na prvním místě kvalita,“ uvedl náměstek Pícl. Učitelské profesní sdružení podporuje důraz na síť veřejných škol. Mnohé soukromé školy navíc přestavují rizika „nespolečného“ vzdělávání v segregaci bohatých. Nejde vždy o hledání kvality; jak zmínil Pavel Kraemer, „bohatí rodiče si najdou cestu, jak své děti exkludovat“. A v diskusi na FB upozoňuje Dominik Dvořák: „Zajímavé je zjištění PISA, že po odečtení vlivu rodinného zázemí žáci soukromých škol nemají lepší výsledky než z těch veřejných.“ Abychom však předešli interpretačním manipulacím, jak tomu bylo v případě inkluze, zdůrazňujeme, že UPS se nevyslovuje pro zakazování soukromých škol.

Anketa na webu Česká škola Potřebují učitelé profesní komoru? vedla nejen k diskusi na FB, ale k odstartování nového kola opakovaných snah o založení učitelské komory. Na webu této iniciativy čteme: „V současnosti není hlas učitelů jasně slyšet a na jejich zkušenosti není brán zřetel při rozhodování o školství. Učitelé nemají reprezentativní organizaci, která by jednala s ministerstvem školství o chystaných změnách a jejíž zástupci by se účastnili diskuzí v médiích. Často se tak rozhoduje o nás bez nás.“  Učitelské profesní sdružení podporuje iniciativu k vytvoření učitelské komory. Vždyť již v úvodním prohlášení vedoucím k založení UPS se píše: Chceme, aby se učitelé - a především učitelé, kteří se naplno věnují učitelskému povolání - mohli vyjadřovat ke všem změnám ve školství, aby hlas učitelů měl váhu, aby nebyl vytlačován nikým, kdo k tomu nemá skutečný mandát.“

Výkonná rada UPS, 1. března 2017

Pohledem UPS / leden 2017

Neustále přibývají hlasy upozorňující na problémy s přijetím inkluzívní vyhlášky (v polemice Jany Karvaiové s auditem EDUinu zde, v reportáži MF Dnes zde). V souvislosti s připomínkovým řízením k vyhlášce 27 se vynořil starý problém: MŠMT nevede férový a rovnocenný dialog s širokou učitelskou veřejností, nehledá způsob takového dialogu, raději na přímé otázky České školy neodpovídá. Dalším dokladem je tisková zpráva o jednání ministryně Valachové se zástupci školských asociací, protože se nakonec se ukázalo, že šlo o setkání s velmi úzkou platformou. Učitelské profesní sdružení považuje způsob dialogu MŠMT s učitelskou veřejností za nepřijatelný.

Velké, ba stále větší pochybnosti se vznášejí nad podezřele rychle přijatým kariérním řádem, kritika zazněla dokonce z úst B. Kartouse, mluvčího EDUinu: „Během několika málo měsíců vznikl v uzavřené skupině přímo najmenovaných lidí návrh, který je velmi vágní a pro řadu odborníků a učitelů stejně kontroverzní.“ A v rozporu s mnoha prohlášeními ministryně Valachové nakonec samo ministerstvo připouští nárůst administrativy: „Podle ministerstva školství je ale nárůst administrativy v souvislosti s kariérním řádem spojený nevyhnutelný.“ Právě na zbytečné papírování spojené s kariérním řádem Učitelské profesní sdružení dlouhodobě upozorňuje.

Stejně jako jsme v prosincovém ohlédnutí odmítli jakékoliv nápady na umisťování učitelů, Učitelské profesní sdružení odmítá arogantní výroky na adresu učitelů, jako zazněly např. v rozhovoru MF Dnes se zakladatelem a  ředitelem EDUinu, Zdeňkem Slejškou. Takže byste přivedl do škol lidi z praxe a učitele byste alespoň dočasně vyhnal do praxe. Přesně tak,“ odpověděl Slejška. Učitelé nepotřebují být někam vyháněni, učitelé jsou součástí plnohodnotné praxe stejně jako ostatní profese. Možná by bylo naopak velice užitečné „vyhnat“ do každodenní učitelské praxe všechny tzv. školské experty, konzultanty a znalce a dát jim tím příležitost realizovat jejich nápady.

Ministryně Valachová přijímá jednu změnu za druhou jako na běžícím pásu. Poslední je změna financování. Učitelské profesní sdružení souhlasí se záměrem osvobodit školy od závislosti na počtu žáků. Zároveň však varuje, aby hon na žáky nebyl vystřídán honem za odučenými hodinami. Chybí více informací o skutečných přínosech této reformy. Opět chybí konkrétní vyhlášky, které prozradí, jaký bude skutečný přínos a dopad. O skutečné připravenosti ministerstva svědčí informace, že „Analýza, která by ukazovala naplněnost a financování škol, se ale teprve připravuje.“  Vzniká tak obava, zda nejde o další polotovar s nejasnou koncovkou. Jako inkluze a kariérní řád.

 

 

Výkonná rada UPS, 1. února 2017

Pohledem UPS / prosinec

Prosinec byl ovlivněn zveřejněním a především komentováním výsledků mezinárodního testování PISA. „Pokud se rozdíly mezi školami budou prohlubovat, budeme muset přistoupit k mimořádným opatřením. Například vyslat na nejhorší školy nejlepší učitele,“ citovaly náměstka Štecha HN. To samozřejmě vyvolalo negativní odezvu. Štech se ohradil proti dezinterpretaci svých výroků, ale tento nápad v zásadě nepopřel: „Ano, některé vyspělé země využívají speciální mise, kdy je zkušenému a dobrému učiteli nabídnuto za zvýšený plat jít na dohodnutý počet let učit do sociálně znevýhodněných oblastí. A pak z toho po odslouženém období mít i další výhody v učitelské kariéře. Např. ve Francii je to něco samozřejmého.“ Učitelské profesní sdružení nápady na umisťování učitelů rozhodně odmítá. Je úsměvné, jak snadno si každý nápad dokáže najít svůj „osvědčený“ vzor, jednou ve Finsku, podruhé ve Francii, jak se to právě účelově hodí. 

V ostrém protikladu k odvážnému nápadu mimořádného opatření je nečinnost ministerstva k řešení přebujelému růstu víceletých gymnázií a dalších exkluzivních škol. „Problém selektivnosti má dvě roviny a jedna z nich je politická. Vyžadovala by velký konsenzus, který by umožnil oslabit vícekolejnost na úrovni základního školství. To znamená nepodporovat další soukromé a komunitní školy nebo víceletá gymnázia,“ říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Politická rovina samozřejmě vyžaduje politickou odvahu, kterou současné MŠMT bohužel nemá. Učitelské profesní sdružení vnímá složitost tohoto problému, ale zároveň je přesvědčeno, že ta nesmí být omluvou pro úplnou nečinnost ze strany současného ministerstva školství, jež se rádo holedbá podporou společného vzdělávání. Učitelské profesní sdružení vyzývá MŠMT, aby představilo konkrétní kroky k oslabení předčasné selekce a vícekolejnosti na úrovni základního školství.

Učitelské profesní sdružení varuje před zjednodušenými nebo účelovými výklady testování PISA, jak předvedl např. Tomáš Feřtek. Na rizika spojená nejen s tímto testováním dávno upozorňuje profesor Zhao: „Jsme svědky toho, jak snaha měřit výukové výsledky dělá z učitelů i žáků otroky plošného testování.“ Je zajímavé, že nejlepší výsledky jsme měli v roce 1995, tedy v dobách jistě převládajícího frontálního vyučování, dávno před reformou, dávno před RVP. Jak se od té doby změnili žáci? Na sociálních sítích se k tématu nezájmu (4N) vyjádřili například Dominik Dvořák: Nechci hájit běžné české školy (vím své), ale ta data nelze číst jen jako zprávu o škole. Interpretace je poměrně tvrdý oříšek,“ nebo Ondřej Šteffl: „Zajímavé ovšem je, že některé země, např. Finsko, se zhoršují dramaticky, takže nás někdy dokonce "předběhnou". Soudím z toho, že klesající zájem o školu je všeobecný problém rozvinutých zemí.“

 

Výkonná rada UPS, 20. prosince 2016

Pohledem UPS / listopad

Učitelské profesní sdružení odmítá kariérní řád, který ministryně Valachová po několika odkladech předložila vládě a který byl vládou bohužel přijat. Navzdory opakovaným tvrzením o změnách k lepšímu jde stále o kariérní řád, který dává před oceněním skutečného profesního růstu přednost úřednickému přístupu papírového vykazování dílčích kompetencí. UPS také upozorňuje, že z úsilí České středoškolské unie získat významnou roli v kariérním řádu by mohlo vzniknout její zcela nesystémové postavení.

Pro Učitelské profesní sdružení je zcela nepřijatelný způsob komunikace ministryně Valachové s širokou učitelskou veřejností. Dokonce i partnerským asociacím byla předloha kariérního řádu odeslána na poslední chvíli! Ve srovnání s tím je pro učitele trpce absurdní mediálně vděčná „vstřícnost“ ministerstva školství vůči České středoškolské unii, která předložilo velice vágní, ale hlasitou „revoluci“: „S ČSU stejně jako s ostatními aktéry ve školství pravidelně komunikujeme o konkrétních krocích…,“ říká náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Prudíková.“ Audit vzdělávacího systému společnosti EDUin dokonce uvádí, že jednou z hrozeb je Nedostatečná informovanost učitelů a veřejnosti o vzdělávací politice“.

Učitelské profesní sdružení však varuje před snahami o zpochybnění pedagogického vzdělání učitelů, se kterým v souvislosti s navrženým kariérním řádem přichází právě společnost EDUin: „Adaptační období nabízí příležitost otevřít možnost absolventům nepedagogických oborů vysokých škol se zájmem o učitelství prokázat své schopnosti a získat tak kvalifikaci.“ Varování před tímto trendem vyslovil také doc. Janík na konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu: „Odliv učitelů ze školství a stárnutí učitelských sborů může tu a tam vést k tlaku na de-kvalifikaci (snižování/obcházení kvalifikačních požadavků).“

Učitelské profesní sdružení naopak vítá vznik informačního a diskusního webu pedagogické.info jako nového zdroje praktických informací o školství a vzdělávání a jako nového prostoru pro otevřené diskuse o aktuálních tématech.

Výkonná rada UPS, 1. prosince 2016

Pohledem UPS / říjen

Zásadním tématem tohoto školního roku je zavádění inkluze podle § 16 a vyhlášky 27. Ministryně Kateřina Valachová na otázku, zda je z toho nervózní, sebevědomě odpovídá: „Nejsem. (…) Uvědomuji si, že to přinese celou řadu změn: rozšíří se škála podpůrných opatření pro handicapované děti, způsob jejich financování (...) Celé dva měsíce se proto připravujeme, aby bylo prvního září všechno tip ťop.“

Signály ze škol a poraden však opakovaně ukazují, že k nějakému tip ťop máme velice daleko. Naopak se šíří nejistota z výkladu vyhlášky, nejistota, kterou pociťují školy, poradny, ale i inspekce, nejistota, která potvrzuje uspěchanost inkluze. Jedním z pochybně nastavených ustanovení je například předmět speciálně pedagogická péče a pravidla, kdo jej bude učit (Sotolář). Potvrzuje se také nárůst byrokracie.

Jak by mohla vypadat skutečná podpora pro školy a učitele, to vysvětluje Jana Karvaiová na webu Česká škola: např. opravdová změna vzdělávání budoucích pedagogů – zrušení inspekce – nastavení jasných pravidel a výkladů legislativy – ustanovení profesní komory – kariérní řád nesmí být pro kariéristy – uznávat některé problémy jako nemoci z povolání – přítomnost pomáhajících profesí ve škole jako samozřejmost.

Zatímco pro učitele je kariérní řád velkou neznámou, aktivity se chopila Česká středoškolská unie a dožaduje se významné role studentů v KŘ učitelů. Tomu samozřejmě přizvukují hlasy z EDUinu (Tomáš Feřtek, Bohumil Kartous) a nerozlišují přitom rozdíl mezi právem studentů se vyjadřovat a jejich právem na účast v atestačním řízení, jak upozorňuje Zdeněk Sotolář. Kartous hrubě obviňuje učitele z posttotalitního myšlení.

Zjevně tím oba eduinské hlasy pokračují v neustálém atakování veřejných škol. „S výpady proti veřejným školám se setkáváme už dlouhou téměř denně a nebývají to vždy výpady zaslepené. (...) Je plánovité, systematické a je do něho zapojena organizovaná skupina inkluzistů a jejich pomahačů, kteří sledují své vlastní zájmy,“ upozorňuje Iva Švarcová v komentáři na webu Asociace češtinářů.

UPS nesouhlasí s formou, jak probíhá sčítání romských žáků na školách. Zařazování žáků tzv. kvalifikovaným odhadem podle vágních kritérií nemůže přinést věrohodná data. UPS důrazně odmítá dezinterpretace a nařčení, kterých se dopustil v Britských listech Petr Uhl, a žádá omluvu.

 

Výkonná rada UPS, 1. listopadu 2016

     Pohledem UPS / září 2016

Zavádění inkluze podle vyhlášky 27 provázejí zmatky navzdory úporné snaze varovné hlasy různým způsobem bagatelizovat (Tomáš Feřtek), někteří novináři nechápou rozdíl mezi financováním z rozpočtu a z projektů EU, které jsou sice bohaté, ale krátkodeché (Michal Komárek), často je stereotypně zdůrazňována mantra o nenaplněné invazi, zatímco další problémy jsou jakoby druhořadé (MF Dnes). Závažným problémem se stává různost informací a různá interpretace vyhlášky, např. pro koho má být vypracován PLPP. Objevují se signály navyšování byrokratické zátěže, kdy jednotlivé poradny vytvářejí další dokumenty a navyšují další byrokratické požadavky na školy.

Zavádění inkluze podle vyhlášky 27 také provází nárůst soukromých škol, někteří autoři již upozorňují na „vznik paralelního, kvalitnějšího vzdělání, které je do značné míry vyhrazeno pro rodiny s nadprůměrnými příjmy“ (Tomáš Pergler).  MŠMT tomuto vývoji jen přihlíží, i když se tváří, že podporuje společné vzdělávání pro všechny žáky.

Ministryně Valachová varuje před kritickým nedostatkem učitelů.  Oceňujeme její snahu získat prostředky pro navyšování mezd učitelů, ale zároveň připomínáme, že navržený kariérní řád není pro učitele ničím motivační, v mnoha ohledech spíše naopak. Ministerstvo opět podceňuje diskusi s učitelskou veřejností. UPS varuje před snahami zpochybňovat kvalifikaci učitelů danou zákonem o pedagogických pracovnících (EDUin).

     Výkonná rada UPS, 1. října 2016

Pohledem UPS / červenec, srpen 2016

MŠMT na poslední chvíli dohání vydávání prováděcích dokumentů k zavádění inkluze. Do škol míří asistenti, ale skutečná podpora škol v podobě psychologů a speciálních pedagogů je v nedohlednu. MŠMT zužuje debatu na 205 žáků přecházejících z praktických škol, zatímco žáků vyžadujících podpůrná opatření jsou desetitisíce.

Posiluje se selektivnost našeho vzdělávacího systému a v rozporu s ideou společného vzdělávání skutečně vzrostl zájem o víceletá gymnázia a stále přibývá soukromých škol.

Odborné veřejnosti chybí aktuální informace o tom, v jakém stavu je příprava kariérního řádu. Zdá se, že po dílčích úpravách bude vlastně předložen původní návrh. MŠMT mlčí, žádná skutečná diskuse s odbornou veřejností neprobíhá. Námitky se neřeší.

MŠMT i ČMOS PŠ slibovaly, že školství bude prioritou, ale nedokázaly vybojovat ani původně navrhované 10% navýšení. Učitelé zůstávají stále výrazně podhodnoceni, skutečné narovnání platů se opět odkládá, není stanoven ani žádný konkrétní plán. České školství není prioritou. Novou aktivitu vítáme a podporujeme.

V souvislosti s nastavením nových pravidel financování podporujeme úvahy o snížení hranice počtu žáků ve třídách z 30 na 25. Většina praktiků se shoduje v tom, že je potřeba vytvořit prostor pro individuálnější přístup k žákům zejména v podmínkách inkluze.

      Výkonná rada UPS, 1. září 2016