Neúplný orchestr aneb Kam se vytratil hlas učitelů?

O školství se zejména v digitálním prostoru diskutuje na mnoha různých místech: pod články na Respektu, na EDUinu, na České škole, na rvp.cz. Jenomže ta diskuse je čímsi neúplná. Kam se vytratil hlas učitelů? Jako bychom ze symfonického orchestru vypreparovali třeba smyčce. 

 

Proč?

V takových diskusích jsou obvykle nejhlasitější různí experti, kteří nikdy neučili, nebo už dávno a dávno neučí. Mnozí z nich se v cévéčku sice ohánějí několika léty učitelské praxe, ale jednou či dvakrát tolik let už před žáky nestojí. Učitelé jsou často zastupováni nezřetelnými společnostmi, které ve skutečnosti nikoho nezastupují a nikdo je vlastně ani nezná. Ty zřetelné a užitečné pak často zůstávají v jejich stínu. Média si do diskusí stereotypně zvou buď předsedy takových společností, nebo jen notoricky známé tváře.  Že takové známé tváře nemají často k danému tématu co říci, jsme názorně slyšeli a viděli nedávno v Hyde Parku.

 

Jak?

Nesníme o sofistikované profesní komoře, nesníme o tom, že bychom nahradili odbory nebo slepovali stávající asociace. Chceme hlas učících učitelů vrátit do hry, postavit ho vedle hlasu těch podivných expertů, vedle hlasu jedinců, kteří hájí často své zájmy obchodní, vedle hlasu snílků, kteří už nestojí nohama pevně na zemi. Chybí nám učitelský hlas, který by komentoval kroky MŠMT a byl pro MŠMT partnerem, nebo dokonce jakousi protiváhou. Aktuálně máme před sebou kariérní řád, velice problematický, ba nepovedený kariérní řád, který postihne všechny. Snad kromě oněch neučících expertů. Chceme se k tomu vyjádřit. Chceme, aby se s hlasem učitelů konečně počítalo.

Nabízíme aktivním učitelům vznik neformální platformy, která by pomohla tomuto hlasu zaznít vždy, kdy bude potřeba.  

Co?

Naším cílem je kvalitní školství, zejména v hlavním proudu, který stále nabízí vzdělávání většině dětí, chceme, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné všem, vstřícné a otevřené, nikoliv však podbízivé, bez zbytečné nivelizace výkonu.

Stejně dostupný musí být kariérní růst pro všechny učitele bez předem stanovených limitů a bez zátěže mnoha zcela formálních činností.

Nechceme omezovat vzdělávací nabídku, ale zároveň nepovažujeme vznik různých alternativ, většinou založených na školném, za řešení problémů českého školství, protože zkušenosti výběrových škol nelze snadno přenášet do škol běžných, stejně jako nelze snadno přenášet zkušenosti ze zahraničí.

Chceme, aby se učitelé - a především učitelé, kteří se naplno věnují učitelskému povolání - mohli vyjadřovat ke všem změnám ve školství, aby hlas učitelů měl váhu, aby nebyl vytlačován nikým, kdo k tomu nemá skutečný mandát.

 

Zdeněk Sotolář