UPS
Neúplný orchestr aneb Kam se vytratil hlas učitelů?
O školství se zejména v digitálním prostoru diskutuje na mnoha různých místech: pod články na Respektu, na EDUinu, na České škole, na rvp.cz. Jenomže ta diskuse je čímsi neúplná. Někam se vytratil hlas učitelů. Jako bychom ze symfonického orchestru vypreparovali třeba smyčce.
V takových diskusích jsou obvykle nejhlasitější různí experti, kteří nikdy neučili, nebo už dávno a dávno neučí. Mnozí z nich se v cévéčku sice ohánějí několika léty učitelské praxe, ale jednou či dvakrát tolik let už před žáky nestojí. Učitelé jsou také často zastupováni nezřetelnými společnostmi, které ve skutečnosti nikoho nezastupují a nikdo je vlastně ani nezná. Ty zřetelné a užitečné pak často zůstávají v jejich stínu. Média si do diskusí stereotypně zvou buď předsedy nezřetelných společností, nebo jen notoricky známé tváře. Že ani takové známé tváře nemají často k danému tématu co říci, jsme názorně slyšeli a viděli nedávno v Hyde Parku.
Nesníme o sofistikované profesní komoře, nesníme o tom, že bychom nahradili odbory a nesníme o slepenci stávajících společností a asociací. Chceme, aby se hlas učících učitelů vrátil do hry a byl slyšet vedle hlasu podivných expertů, vedle hlasu hlučných jedinců, kteří hájí často své zájmy obchodní, vedle hlasu snílků, kteří už nestojí nohama pevně na zemi. Chybí nám obyčejný učitelský hlas, hlas, který by také komentoval kroky MŠMT, nebo se stal dokonce pro MŠMT partnerem, užitečnou protiváhou. Aktuálně máme před sebou kariérní řád, velice problematický, ba nepovedený kariérní řád, který postihne všechny učitele. Dnešní i budoucí. Snad kromě oněch neučících expertů. Chceme, aby se k tomu učitelé mohli vyjádřit. Chceme, aby se s hlasem učitelů konečně počítalo.
Nabízíme aktivním učitelům projet neformální profesní platformy, která by pomohla tomuto hlasu zaznít vždy, kdy bude potřeba.
Naším cílem je kvalitní školství, zejména v hlavním proudu, který stále nabízí vzdělávání většině dětí, chceme, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné všem, vstřícné, nikoliv však podbízivé, bez zbytečné nivelizace výkonu.
Stejně dostupný musí být kariérní růst pro všechny učitele bez předem stanovených limitů a bez zátěže mnoha zcela formálních činností.
Nechceme omezovat vzdělávací nabídku, ale zároveň nepovažujeme vznik různých alternativ, většinou založených na školném, za řešení problémů českého školství, protože zkušenosti výběrových škol nelze snadno přenášet do škol běžných, stejně jako nelze snadno přenášet zkušenosti ze zahraničí.
Chceme, aby se učitelé - a především učitelé, kteří se naplno věnují učitelskému povolání - mohli vyjadřovat ke všem změnám ve školství, aby hlas učitelů měl váhu, aby nebyl vytlačován nikým, kdo k tomu nemá skutečný mandát.
Máte-li zájem zúčastnit se tohoto projektu, dejte o sobě prosím vědět prostřednictvím webu kantor8.webnode.cz.
Jana Karvaiová, Zdeněk Sotolář, Josef Soukal, Vladimír Stanzel
Článek vyšel v Učitelských novinách
Nejednotnost
Všichni vidíme, jak drží při sobě lékaři. Až za hrob, řeklo by se. Vytáhnou trička s nápisem, že odcházejí a… zvítězí. Konečně jaképak vítězství: ustoupivší ministr byl přece také lékař, žádná „železná lady“. České učitelstvo může jen závidět.
Nejednotnost, nezájem o společné věci, hašteření, hašteření často podporované různými „experty“. Mají lékaři mezi sebou nějakého nedostudovaného medika, který by se honosil titulem expert na zdravotnictví a tu a tam rozdával knížecí rady, jak léčit to nebo ono? Jakou roli by v diskusi o zdravotnictví hráli lékaři, kteří už dávno léčení zabalili? Tohle všechno je však možné v diskusi o vzdělávání a o školství. Připusťme ovšem, vážení kolegové, učící učitelé, že jsme tohle sami (sobě) připustili. Nepociťujeme snad ani trochu té stavovské sounáležitosti? Budeme-li stále mlčet, bude slyšet jen různé „křiklouny“ a „mudrlanty“. Udělají však něco za nás? Udělají snad něco pro nás? Nemůžeme-li se shodnout na všem, pojďme se shodnout alespoň na něčem. Třeba na kariérním řádu. Pak si nás budou muset dokonce i ministři všimnout.
Zdeněk Sotolář
Učitelské profesní sdružení: ne masovost, ale věrohodnost
Na učitele se chystá nová metla – tzv. kariérní systém. Návrh je nespravedlivě selektivní, zamořený byrokracií. Přestože bude mít dopad na všechny učitele, právě učící učitelé stáli při jeho přípravě zcela mimo. A dokonce velká část dodnes netuší, co se vlastně chystá. O nás bez nás. Prostor mezi ministerstvem a učitelskou profesní obcí zatím vyplňují různé zájmové skupiny, reprezentované mediálně vyhledávanými osobnostmi, a také mnozí odborníci a experti na vzdělávání, kteří už dávno neučí. A někteří dokonce neučili nikdy.
Aby dostali skutečně učící učitelé prostor vyjadřovat se k závažným dějům ve školství, vzniklo na konci školního roku Učitelské profesní sdružení. Jsme zcela neformální společenství, jehož prvořadým cílem je nabídnout do diskuse také hlas obyčejných učitelů. Chceme hájit profesní zájmy učitelů, ale nejsme další odborovou organizací. Naším cílem není masovost, ale věrohodnost. Věrohodnost především v tom, kdo jsme: konkrétní učitelé z praxe. Mluvíme o tom, co se nás dotýká, o tom, s čím se setkáváme každý den.
Zdeněk Sotolář, mluvčí UPS
Článek vyšel v UN
Výměna na Karmelitské jako příležitost ke změně
Změna v čele MŠMT otevírá možnost podívat se na některé věci znovu, důkladně a jinak. Když už se sešlo tolik hlasitých sudiček u ministerské kolébky, chceme se vyjádřit ke dvěma problémům i my – skutečně učící učitelé.
Zastavte inkluzivní štvanici. Není možné hlásat inkluzi a zároveň vyvádět žáky z hlavního vzdělávacího proudu do víceletých gymnázií a všelijakých exkluzivních zařízení pro elitu nejen intelektuální, ale zejména ekonomickou a sociální. Nelze přivádět do základních škol ze speciálních škol žáky, pro něž nejsou zdaleka vytvořeny příznivé podmínky. Nechme volbu na rodičích. Opravdu chcete pohřbít funkční systém speciálního školství?
Zastavte zavádění kariérního řádu. Je demotivující, diskriminační a nesmyslný, protože nepomůže ani učitelům, ani žákům, kterými se tvůrci kariérního řádu občas zaštiťují. Příležitost uplatnit se v něm najdou jen lektoři, mentoři, tutoři, kteří budou dokonce financováni z prostředků samotných učitelů; ti naopak mají za svůj kariérní postup platit nemalé peníze. Nebojíme se hodnocení své práce, ale nechceme hodnocení byrokratické, hodnocení předané ze škol do rukou komisí, jež budou rozhodovat na základě kritérií šustících papírem.
Zdeněk Sotolář, člen Učitelského profesního sdružení
Komunikační neschopnost MŠMT
Události kolem inkluze, praktických škol a vyhlášky k paragrafu 16 jasně dokládají, že ministerstvo školství pokračuje v tradici kabinetní politiky a špatné komunikace. Místo řešení problémů v široké diskusi přicházejí již hotová řešení z úřadoven na Karmelitské. Nikdo řádně neví, kdo a jak připravil inkluzívní vyhlášku, nikdo řádně neví, kdo a jak ji připomínkoval a především s jakým výsledkem. Přesto ji paní ministryně vyváží do Bruselu jako hotovou věc. Není pak divu, že se objevují poplašné zprávy jako ta v MF Dnes o rušení praktických škol. Ministerstvo sklízí nehezké býlí, co samo pěstuje. Paní ministryně promarňuje šanci, když s velkou slávou objíždí jednotlivé kraje, ale netroufá si v otevřené diskusi s učiteli hájit prosazované koncepce a připravené dokumenty. Vyhlášce, která ovlivní mnoho učitelů a především ještě více dětí, není věnováno tolik pozornosti, jako dříve mediálně ventilovanému jednání o Velké ceně v Brně. Jen s obavami můžeme čekat na odložený kariérní řád, jen s obavami můžeme čekat na revidovanou podobu RVP ZV. Jen s obavami můžeme čekat další a další ministerská překvapení.
Učitelské profesní sdružení, září 2015